Vymezení řešeného území

 

Pardubický kraj zasahuje do tří dílčích povodí. Největší část území kraje spadá do dílčího povodí Horního a středního Labe, svým východním okrajem zasahuje do dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu a část území na jihovýchodě spadá do dílčího povodí Dyje. Hydrologicky sem voda přitéká i odsud odtéká. Proto je účelné, aby bylo území řešeno právě s ohledem na hydrologické souvislosti. Například povodí Třebůvky je vhodné řešit zejména s ohledem na dolní tok a území Hané, proto by zde rozhodujícím regionem neměl být kraj a jeho hranice, nýbrž hranice povodí. Jiným příkladem může být skutečnost, že v Pardubickém kraji leží hlavní zdroj pitné vody pro Brno. Proto by mělo být v zájmu Jihomoravského kraje realizovat opaření v Pardubickém kraji. Podobných příkladů je možno najít mnoho. Nespornou výhodou České republiky je, leží na evropském rozvodí, a že z hlediska hydrologie není závislá na okolních státech, tedy není nutné řešit množství a kvalitu k nám přitékající vody. Zároveň existuje možnost vše ovlivnit opatřeními na našem území.

Zájmové území tvoří z podstaty věci dominantně Pardubický kraj, nicméně účelově k němu byly přidány hydrologicky přilehlá území a na druhou stranu z něj byly vyčleněny části, které není účelné řešit. Jednotlivé přidané či odebrané oblasti jsou popsány a zdůvodněny níže v textu. Vzhledem ke skutečnosti, že pro řešení projektu ReSAO jsou nejdůležitější hydrologické souvislosti, je zájmové území definováno plochami povodí III. řádu, jejichž toky dominantně odvodňují území Pardubického kraje a povodími IV. řádu, která na ně hydrologicky navazují na území sousedních krajů.

Celková plocha řešeného území činí 4 790 km², což je o 271 km² více, než kolik zaujímá rozloha samotného Pardubického kraje.

Do zájmového území zcela či částečně zasahuje celkem 8 povodí III. řádu. Tato povodí jsou popsána dále. Řešené území tvoří povodí ČHP 1-02-02 (Tichá Orlice), ale pouze v té své části, která spadá do území Pardubického kraje. Dále pak povodí ČHP 1-03-01 (Labe od Orlice po Loučnou) s částečným přesahem na území Královéhradeckého kraje a celé povodí ČHP 1-03-02 (Loučná a Labe od Loučné po Chrudimku). Celé je řešeno i povodí ČHP 1-03-03 (Chrudimka), které okrajově zasahuje i na území kraje Vysočina. Tento přesah byl začleněn do řešeného území z důvodu, aby bylo uceleně řešeno celé povodí Chrudimky. Řešena je i podstatná část povodí ČHP 1-03-04 (Labe od Chrudimky po Doubravu) s částečným přesahem do Královéhradeckého a Středočeského kraje. Protože je vhodné, aby bylo uceleně řešeno celé povodí ČHP 1-03-05 (Doubrava), tak byly do zájmového území začleněny i ty části, které se nacházejí na území Středočeského kraje a kraje Vysočina. Toto povodí je řešeno zejména s ohledem na výrazné antropogenní ovlivnění horní části povodí a také z důvodu maximálního možného posílení vodárenského zdroje Pařížov, který v posledních letech trpí deficitem vody.

Z povodí ČHP 4-10-02 (Moravská Sázava a Morava od Moravské Sázavy po Třebůvku) jsou řešeny dvě části. Povodí Moravské Sázavy je řešeno k profilu poldru Žichlínek a to s přesahem na území Jihomoravského a Olomouckého kraje. Lze předpokládat, že protipovodňová ochrana je pod tímto poldrem vyřešena a území není třeba řešit. Povodí Třebůvky je řešeno celé až po hranici Pardubického kraje. To znamená, že horní části povodí zasahující do Jihomoravského a Olomouckého kraje jsou součástí zájmového území. Ucelené povodí Třebůvky je účelné řešit s ohledem na velké antropogenní ovlivnění a například i protipovodňovou ochranu obcí v Hornomoravském úvalu.

Řešena bude rovněž severní část povodí ČHP 4-15-02 (Svitava) a to až po vodoměrnou stanici Letovice. Do zájmového území je tak začleněno celé povodí této vodoměrné stanice, která se nachází pod soutokem Svitavy s Křetínkou. Takto vymezené povodí zasahuje poměrně významně na území Jihomoravského kraje a marginálně na území kraje Vysočina.

Řešena naopak nejsou povodí, která zasahují na území Pardubického kraje pouze okrajově. Ze zájmového území je tak vyčleněna část území kraje na jeho severovýchodním okraji mezi obcemi Velká Skrovnice, Žamberk až České Petrovice, která spadá do povodí ČHP 1-02-01 (Divoká Orlice). Povodí 1-02-01 (Divoká Orlice) zasahuje do území Pardubického kraje pouze svým jihovýchodním okrajem a do zájmového území není začleněno z toho důvodu, že jeho podstatná část leží na území Královéhradeckého kraje. Ze stejného důvodu není řešeno ani povodí ČHP 1-02-03 (Orlice od soutoku Divoké a Tiché Orlice po ústí), které zasahuje na území Pardubického kraje pouze svým nejjižnějším okrajem v okolí obce Bělečko.

Z důvodu lokalizace v Královéhradeckém kraji nejsou řešeny ani severní části povodí ČHP 1-03-01 (Labe od Orlice po Loučnou) a ČHP 1-03-04 (Labe od Chrudimky po Doubravu). Z území Pardubického kraje tak není do zájmového území začleněna oblast severozápadně od obce Býšť, která spadá do povodí ČHP 1-03-01 (Labe od Orlice po Loučnou) a oblast severně od Opatovic nad Labem, které spadá do povodí ČHP 1-03-04 (Labe od Chrudimky po Doubravu).

Do zájmového území nejsou začleněna ani povodí ČHP 1-04-03 (Bystřice) a ČHP 1-04-04 (Cidlina od Bystřice po ústí a Labe od Cidliny po Mrlinu), která zasahují na území kraje pouze svými nejjižnějšími částmi. Z území Pardubického kraje tak nejsou řešeny části území severně od obcí Chýšť a Tetov.

Řešena není ani část povodí ČHP 4-10-01 (Morava po Moravskou Sázavu), která zasahuje na území Pardubického kraje pouze svým severozápadním okrajem severně a jižně od obce Červený Potok a část povodí ČHP 4-10-02 (Moravská Sázava a Morava od Moravské Sázavy po Třebůvku) pod profilem poldru Žichlínek a ve své severní části v okolí obce Červená Voda.

Řešena není horní část povodí Svratky ČHP 4-15-01 (Svratka po Svitavu) mezi obcemi Svratouch, Polička a Nedvězí a území západně od Trpína. Stejně jako v předchozích případech by byly řešeny pouze marginální části povodí bez dopadu na plochu celého povodí III. řádu. Pro povodí Svratky existuje velké množství materiálů, které byly zpracovány například v rámci zajištění kvality vody v nádržích Vír I a Brno či v rámci protipovodňové ochrany brněnské aglomerace.

Mapy_01.png

Obr. Vymezení zájmového území.

IEVA_BAR.jpg

Institut environmentálních výzkumů a aplikací, z.ú.

Pardubický kraj

Komenského náměstí 125

532 11 Pardubice

​​

„Materiály a informace umístěné na tomto webu mohou být využity či publikovány pouze se souhlasem Institutu environmentálních výzkumů a aplikací, z.ú. a v souladu s​ Podmínkami užití.“

 

© 2019 by iEVA

Všechna práva vyhrazena