Vymezení prioritních oblastí

 

Vymezení prioritních oblastí

Multikriteriální analýza slouží jednak k vymezení prioritních území, jednak je schopna uceleně zhodnotit celé zájmové území a provést jeho regionalizaci. Tím je myšleno, že analýza rozdělí zájmové území do regionů dle problematických témat, subtémat nebo ukazatelů. To například zjednodušeně znamená, že je možno vymezit území, kde jsou problémy (téma), problémy s půdou obecně (subtéma) a problémy s utužením půdy (ukazatel).

V této fázi byla regionalizace celého území provedena za tři témata a v úrovni všech jedenácti subtémat. Níže v textu je uveden popis výsledků, v grafických přílohách je "regionalizace" vyjádřena mapově. K regionalizaci byla metodicky použita agregace na základě nejvyšších a nejnižších hodnot, která kalkulovala s parametry sousedních povodí. V závislosti na počtu povodí v jednotlivých geografických oblastech vznikly generalizované vyšší územní celky. Izolovaná povodí s nízkým hodnocením byla upozaděna, naopak s velmi vysokými hodnotami byla vyzdvižena, neboť tvoří „hot spots“. Kompletní přehled regionalizace je uveden v grafických přílohách. Níže je uveden textový popis s náhledy grafických příloh.

 

Regionalizace dle problému

Z výsledků vyplývá, že problematický je zejména střed zájmového území, tj. střední část povodí Loučné a částečně i Novohradky. Stejně tak byly významné problémy identifikovány na středním toku Doubravy. Další oblast s koncentrovaným problémem je na východě území, jednak podél Třebovky a také ve většině povodí Moravské Sázavy a navazující části povodí Tiché Orlice. Izolované oblasti se nachází v povodí Svitavy a Třebůvky, což znamená, že se zde střídají povodí velmi problematická s neproblematickými. Výše popsané dokumentuje obrázek níže, viz červené oblasti.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. Souhrnná regionalizace problematických oblastí (nejproblematičtější území jsou červeně).

 

Klimatické sucho (9 ukazatelů)

Jednoznačně nejproblematičtější vychází podhůří Železných hor a Českomoravské vrchoviny. Toto může souviset se srážkovým stínem při jižním proudění vzduchu. Menší problematické oblasti jsou v podhůří Drahanské vrchoviny a Orlických hor.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. Regionalizace dle subtématu klimatické sucho.

 

Sucho ve vodních tocích (6 ukazatelů)

Jako problematické lze spatřovat střední části povodí Loučné, Novohradky, Doubravy, Třebůvky, Třebovky a Moravské Sázavy. Souvislosti lze spatřovat s negativním ovlivněním půd (viz následující subtéma).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. Regionalizace dle subtématu sucho ve vodních tocích.

 

Půda (23 ukazatelů)

Nejproblematičtější je střední část povodí Loučné a v podstatě celé povodí Moravské Sázavy. Menší oblasti jsou na střední Doubravě a střední Třebovce. Obecně se jedná o intenzivně zemědělsky využité půdy ve středních polohách, které nejsou k takto intenzivnímu využití geneticky uzpůsobeny. Je zde také patrná souvislost se změnou odtokových poměrů (viz subtéma sucho ve vodních tocích).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. Regionalizace dle subtématu půda.

 

Povodně (9 ukazatelů)

Relativně největší problémy s povodňovým nebezpečím byly identifikovány v povodích podél dolní Chrudimky a jižně od Pardubic. Zde se jedná zejména o ohrožení intenzivním povrchovým odtokem. Vysoké ohrožení je také v území podél středního úseku Tiché Orlice, v Lanškrouně a okolí a Vysokém Mýtě a okolí. Zde se jedná převážně o ohrožení z vodních toků.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. Regionalizace dle subtématu povodně.

 

Krajinný pokryv (4 ukazatele)

Vzhledem ke specifičnosti tématu jsou problematické oblasti po zájmovém území více rozptýleny. Jedná se o oblasti v Polabí, na severních svazích severního okraje Železných hor, území mezi Chocní a Borohrádkem, střední Třebovku a Třebůvku pod soutokem s Jevíčkou.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. Regionalizace dle subtématu krajinný pokryv.

 

Regionalizace dle potenciálu

Z níže uvedeného obrázku vyplývá, že výrazně nejvyššího potenciálu území je dosaženo v regionu Polabí a na dolních tocích přítoků Labe. Toto souvisí zejména s výskytem velmi širokých niv. Svůj vliv má také poměrně hustá síť vodních toků, často v podobě kanálů a melioračních zařízení. Ostatní povodí jsou po zájmovém území rozptýlena, nicméně se jedná o území s velmi nadprůměrným potenciálem.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. Souhrnná regionalizace dle potenciálu území (území s největším potenciálem jsou červeně).

 

Půda (18 ukazatelů)

Potenciál využití půd k adaptačním opatřením se do značné míry překrývá s celkovým potenciálem. To je jednak z důvodu, že půda má nejvíce ukazatelů, jednak s tím, že právě půdy vázané na nivy mají jak velmi dobré infiltrační, tak výborné retenční vlastnosti. Z tohoto důvodu je opět dominantní oblast Polabí, která vybíhá poměrně daleko jihovýchodně podél Loučné. Další dvě podstatně menší oblasti se nachází na horní Třebůvce a střední Křetínce.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. Regionalizace dle subtématu půda.

 

Niva (14 ukazatelů)

Již ze samotného zákresu niv vyplývá dominance oblasti Polabí, která vybíhá nivami Loučné a Chrudimky. Nivy zde jsou jen velmi málo sklonité. Z tohoto pohledu je v celém zájmovém území největší potenciál zde.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. Regionalizace dle subtématu niva.

 

Vodní toky (2 ukazatele)

Největší potenciál opatření na vodním prostředí (jak tocích, tak nádržích) je v Polabí a podél dolních toků Loučné a Chrudimky. Zde je to ovlivněno zejména množstvím antropogenních vodních toků. Druhá oblast je vázána na vyšší partie Železných hor, kde je vyšší hustota vodních toků v pramenných oblastech a je zde i více drobných nádrží.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. Regionalizace dle subtématu vodní toky.

 

Humánní prostor (3 ukazatele)

Zde jednoznačně vychází jako jádrová oblast hustě osídlené území Pardubicka. To znamená, že případná realizace adaptačních opatření by zde měla dopad na největší počet obyvatel. Zároveň je zde potenciál v pozemkových úpravách. Druhá oblast leží v hustě osídlené části povodí Tiché Orlice na Ústeckoorlicku a Českotřebovsku.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. Regionalizace dle subtématu humánní prostor.

 

Regionalizace dle potřeby

Téma potřeba ze všeho nejmíň závisí na geografických podmínkách (vyjma odběrů podzemních vod) a souvisí zejména s činností člověka. Ta je v tomto případě rozprostřena po celém zájmovém území. Koncentraci je možno vysledovat v křídových synklinálách na východě území a podél Doubravy. Výše popsané dokumentuje obrázek níže, viz červené oblasti.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. Souhrnná regionalizace dle potřeby (území s největší potřebou jsou červeně).

 

Odběry vod (5 ukazatelů)

Odběry vod jsou dominantně vázány na několik povodí ve východní části zájmového území. Nejvýznamnější jsou odběry vázané na Ústeckou synklinálu u Březové nad Svitavou. V západní části jsou významné odběry v horní části povodí Doubravy.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. Regionalizace dle subtématu odběry vod.

 

Stav vod (4 ukazatele)

Na poměrně velké části povodí je třeba dosáhnout zlepšení stavu vod. Potřeba je tím naléhavější, že nevyhovující stav vod se do značné míry překrývá s územími významných odběrů vod. To spolu může do jisté míry souviset, neboť odebraná voda následně chybí ve vodních tocích. Nejproblematičtější oblasti lze identifikovat podél dolní Doubravy, střední Loučné, středního toku Tiché Orlice a horního toku Svitavy.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. Regionalizace dle subtématu stav vod.

 

Prioritní území

 

Z výsledků vyplývá, že regionalizace napříč tématy, subtématy a ukazateli je velice proměnlivá. Pokud bychom měli jednoduše identifikovat prioritní území, tak to není možné, protože červené oblasti, tj. oblasti s největšími problémy, s největším potenciálem a největší potřebou se geograficky příliš nepřekrývají.

Z tohoto důvodu není snadné jednoznačně říci, kterou část území je nejnaléhavější řešit.

 

V této fázi projektu ReSAO (tedy v rámci I. etapy) bylo vymezeno 10 prioritních území. Jedná se o území, která je třeba přednostně řešit návrhem adaptačních opatření. Vzhledem k tomu, že analýzy byly prováděny pro územní celky tvořené povodími IV. řádu, jsou prioritní oblasti také povodí IV. řádu.

 

Optimální výběr prioritních oblastí podmiňuje vzájemná kombinace problémů, potenciálu a potřeb. Je třeba vybrat taková území, kde je jednak identifikován významný problém, ale zároveň je zde velký potenciál ke zlepšení a případně je zde třeba zajistit lidské potřeby. V této fázi není účelné řešit ta území, která sice mají velmi významný problém, ale není zde dostatečný potenciál ke zlepšení (nebyla by reflektována vazba problému a potenciálu).

V rámci zájmového území je situace taková, že území s největším problémem se nepřekrývají s územími s největším potenciálem a největší potřebou. Při překryvu všech tří témat by byla v podstatě vybrána průměrná povodí. Z tohoto důvodu bylo téma „potřeba“ upozaděno“. Bylo tedy třeba vybrat území, kde je významný problém a zároveň je zde ještě velký potenciál.

Nicméně při takto definovaném výběru dle maximálních hodnot problému a potenciálu byla území geograficky agregována na Svitavsko, což z hlediska žádoucího dopadu na co největší plochu zájmového území a rozprostření pilotních projektů po území kraje, respektive po zájmovém území, není optimální. Za účelem optimalizace prioritních území bylo třeba najít odpovídající algoritmus výběru. Bylo otestováno několik variant selekce, po konzultaci se zadavatelem byla zvolena níže uvedená varianta výběru prioritních území.

Aby byl zajištěn dopad na co největší plochu zájmového území, tak podmínkou výběru bylo, že v každém povodí III. řádu (tj. dvakrát povodí Labe, Doubravy, Chrudimky, Loučné, Tiché Orlice, Svitavy a Moravy) zasahujícím do celého zájmového území bude vybráno alespoň jedno povodí IV. řádu. Povodí III. řádu zasahuje do území celkem osm, což znamená, že ve dvou povodích jsou dvě prioritní území. Tato podmínka výběru zároveň reflektuje geografickou proměnlivost území a tím pádem i spektrum potenciálních adaptačních opatření.

Pro každé povodí IV. řádu byl proveden součet hodnocení témat problému a potenciálu a současně součet pořadí problému a potenciálu. Výběr prioritních území tak závisel na kombinaci hodnocení problému (co největší), hodnocení potenciálu (co největší), jejich součtu (co největší) a součtu jejich pořadí (co nejmenší). Vybraná povodí musela mít při nadprůměrném potenciálu (průměr činí 45) maximální možný problém. Celkem tedy bylo vybráno deset povodí pokrývající povodí III. řádu, po dvou povodích bylo vybráno z povodí Chrudimky a v povodí Tiché Orlice. Vymezení prioritních území (povodí IV. řádu) je znázorněno na obrázku níže a v grafických přílohách.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. Vymezení prioritních oblastí (povodí IV. řádu).

 

Tab. Základní charakteristiky prioritních oblastí z hlediska výsledků multikriteriální analýzy.
Šedě podbarvená jsou subtémata k prioritnímu řešení.

Z tabulky výše vyplývá, že navázání výběru na povodí III. řádu ovlivnilo relativní významnost témat. Je možno konstatovat, že mezi povodími III. řádu jako celek jsou poměrně velké rozdíly a například povodí Doubravy či Chrudimky jsou mnohem méně problematické než povodí Svitavy nebo Loučné. Jak již bylo uvedeno, při nepodmíněném výběru by prioritní území ležela zejména ve východní části zájmového území, především na Svitavsku. Tedy například parametry hodnocení vybraného prioritního povodí v povodí Doubravy by byly v povodí Loučné velmi podprůměrné a povodí by nemělo šanci na výběr.

Popis jednotlivých prioritních oblastí
 

1-02-02-028 Dobroučka

problém – klimatické sucho, SPEI, plošné odvodnění, sklon orné půdy, malá retence vody v půdě, povodňové ohrožení, pokles průtoků, lesní hospodářství

potenciál – možnost infiltrace, zvýšení retence v nivách

potřeba

 

1-02-02-067 Teplický potok      

 

problém – uhutnění půdy, malý vsak v půdním profilu, malá retence vody v půdě, povodňové ohrožení, intenzita odtoku, pokles průtoků

potenciál – možnost infiltrace

potřeba – odběry vod, vypouštění vod

 

1-03-01-033 Ředický potok        

problém – pokles srážkového úhrnu, pokles hladiny podzemní vody, plošné odvodnění, malá retence vody v půdě, intenzita odtoku, lesní hospodářství

potenciál – zvýšení retence v nivách

potřeba

 

1-03-02-062 Loučná                       

 

problém – pokles průtoků, malý vsak v půdním profilu, malá retence vody v půdě, povodňové ohrožení

potenciál – možnost infiltrace, možnost závlah, zvýšení retence
v nivách

potřeba – vypouštění vod

 

1-03-03-062 Novohradka            

 

problém – velikost půdních bloků, eroze půdy, uhutnění půdy, malý vsak v půdním profilu, malá retence vody v půdě, povodňové ohrožení, intenzita odtoku

potenciál – zvýšení retence v nivách

potřeba

 

1-03-03-066 Novohradka            

 

problém – velikost půdních bloků, plošné odvodnění, uhutnění půdy, malý vsak v půdním profilu, malá retence vody v půdě, povodňové ohrožení

potenciál – zvýšení retence v nivách

potřeba

 

1-03-04-025 Podolský potok      

 

problém – velikost půdních bloků, plošné odvodnění, malá retence vody v půdě, povodňové ohrožení

potenciál – možnost infiltrace, zvýšení retence v nivách

potřeba

 

1-03-05-043 Doubravka               

 

problém – SPEI, pokles průtoků, velikost půdních bloků, plošné odvodnění, povodňové ohrožení

potenciál – možnost infiltrace, zvýšení retence v nivách

potřeba

 

4-10-02-092 Malonínský potok

 

problém – pokles srážkového úhrnu, Pokles hladiny podzemní vody, SPEI, pokles průtoků, velikost půdních bloků, eroze půdy, plošné odvodnění, sklon orné půdy, malá retence vody v půdě, povodňové ohrožení, lesní hospodářství

potenciál – možnost infiltrace, možnost závlah, zvýšení retence v nivách

potřeba – odběry vod, vypouštění vod

 

4-15-02-007 Svitava                       

 

problém – pokles hladiny podzemní vody, velikost půdních bloků, eroze půdy, malá retence vody v půdě, povodňové ohrožení, lesní hospodářství

potenciál – zvýšení retence v nivách

potřeba – odběry vod

Mapy_14.png
Mapy_17.png
Mapy_18.png
Mapy_19.png
Mapy_20.png
Mapy_21.png
Mapy_15.png
Mapy_22.png
Mapy_23.png
Mapy_24.png
Mapy_16.png
Mapy_26.png
Mapy_27.png
Mapy_28.png
Mapy_25.png
IEVA_BAR.jpg

Institut environmentálních výzkumů a aplikací, z.ú.

Pardubický kraj

Komenského náměstí 125

532 11 Pardubice

​​

„Materiály a informace umístěné na tomto webu mohou být využity či publikovány pouze se souhlasem Institutu environmentálních výzkumů a aplikací, z.ú. a v souladu s​ Podmínkami užití.“

 

© 2019 by iEVA

Všechna práva vyhrazena