Shromáždění podkladových dat

 

Pro úspěšné provedení vlastní multikriteriální analýzy (viz následující kapitolu) bylo nezbytné získat všechna potřebná data. V první fázi byla provedena důkladná rekognoskace možností a dostupnosti existujících dat. Ty lze z hlediska dostupnosti rozdělit na data, která vznikla vlastním zpracováním z obdržených či volně přístupných podkladů a na data, která byla získána (zdarma či za úplatu) od jednotlivých institucí. O data bylo požádáno zejména prostřednictvím Pardubického kraje v únoru až březnu 2019, poslední data byla doručena zpracovateli k 31. květnu 2019. Obdržená data byla zkontrolována a popřípadě upravena do potřebné podoby pro multikriteriální analýzu.

 

Prostřednictvím Pardubického kraje byly požádány o data následující instituce, případně byla využita jejich volně přístupná data:

  • Česká geologická služba

  • České vysoké učení technické v Praze

  • Český hydrometeorologický ústav

  • Český úřad zeměměřický a katastrální

  • GEOtest, a.s.

  • Lesy ČR, státní podnik

  • Ministerstvo zemědělství

  • Povodí Labe, státní podnik

  • Povodí Moravy, státní podnik

  • Státní pozemkový úřad

  • Ústav pro hospodářskou úpravu lesů

  • Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, vvi

  • Česká informační agentura životního prostředí (Informační systém VODA České republiky)

  • Český statistický úřad

  • Státní pozemkový úřad

  • Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i. (databáze DIBAVOD)

 

 

Níže uvádíme přehled dat, která byla získána od výše zmíněných institucí.

 

Data získaná od instituce Česká geologická služba

Hydrologická data z experimentálního povodí toku Polomka

Tabelární data zaznamenávají měřené průtoky v denním sledu na vodním toku Polomka v období 1994 – 2018 v rámci projektu GEOMON.

 

Data získaná od instituce České vysoké učení technické

Půdní eroze

Prostorová vrstva obsahuje informace o ztrátě půdy vodní erozí (t.ha-1.rok-1) a donášky sedimentu do vodních toků (t.rok-1) v jednotlivých povodích IV. řádu.

 

 

Data získaná od instituce Český hydrometeorologický ústav

Modelová vlhkost půdy v % VVK ve vrstvě 0 až 40 cm pod trávníkem

Data byla získána ve formě rastru, a to v týdenním intervalu za roky 2016 až 2018. Jedná se o půdní vlhkost počítanou modelem ČHMÚ, který vychází ze standardních meteorologických dat. Součástí výpočtu je bilance vody v půdě. Udává se % VVK (využitelné vodní kapacity v půdě v hloubce 40 cm).

 

Vymezení sucha podle SPEI

SPEI (Standardizovaný srážkový evapotranspirační index) je řazen mezi indexy sucha, které umožňují hodnotit sucho s využitím denních meteorologických měření. K výpočtu se využívá standardizace rozdílu úhrnu srážek a potenciální evapotranspirace travního porostu za dané období pomocí statistického rozdělení pravděpodobností. Dle SPEI bylo vymezeno 5 kategorii (1 – slabé sucho až 5 – extrémní sucho). Data byla získána ve formě rastru pro měsíce duben až září za období 2010 až 2018.

 

Míra ohrožení zemědělským suchem na základě analýzy aktuální vláhové bilance za období 1961 -2000

Rastrová data jsou stanovena na základě dlouhodobého průměru vláhové bilance za období 1961 až 2000. Riziko je rozděleno do 6 kategorií (velmi nízké sucho až mimořádné sucho).

 

Míra ohrožení zemědělským suchem na základě analýzy aktuální vláhové bilance za období 2001 – 2018

Rastrová data jsou stanovena na základě dlouhodobého průměru dat za období 2001 až 2018 vláhové bilance. Riziko je rozděleno do 6 kategorií (velmi nízké sucho až mimořádné sucho).

 

Časové řady průměrných denních průtoků ze stanice Úhřetice na Novohradce za celou dobu jejího provozu

Tabelární data zobrazují průměrné denní průtoky ve stanici Úhřetice na vodním toku Novohradka v období od 11/1930 do 10/2018.

 

Řady ročních kulminačních průtoků z 19 vybraných vodoměrných stanic za období 1960 – 2018

Tabelární data zobrazují roční kulminační průtoky pro stanici Spačice na vodním toku Doubrava a pro stanici Čermná nad Orlicí na vodním toku Tichá Orlice pro období 1960 až 2018.

 

Průměrný měsíční úhrn srážek pro období 1981 - 1990 a 1991 - 2000

Tabelární data zobrazují průměrné měsíční úhrny srážek za období 1981 – 1990 a za období 1991 – 2000 ve vybraných srážkoměrných stanicích v zájmovém území projektu. Následně byly vypočítány průměrné roční úhrny srážek za období 1981 – 1990 a za období 1991 – 2000.

 

Průměrný měsíční úhrn srážek v jednotlivých letech 2001 až 2018

Tabelární data zobrazují průměrné měsíční úhrny srážek za období 2001 – 2018 ve vybraných srážkoměrných stanicích v zájmovém území projektu. Následně byly vypočítány průměrné roční úhrny srážek v jednotlivých letech 2001 -2018.

 

Trendy sedmidenních ročních minimálních průtoků v období 1961 – 2005

Prostorová data zobrazují trendy sedmidenních ročních průtoků v období 1961 - 2005 u tří vodoměrných stanic v zájmovém území. Stanice vykazují klesající trend.

Trendy ročních hodnot Q355d v období 1961 – 2005

Prostorová data zobrazují trendy ročních hodnot průtoků Q355d v období 1961 - 2005 u tří vodoměrných stanic v zájmovém území. Stanice vykazují klesající trend.

 

Trendy průměrných březnových měsíčních průtoků v období 1961 – 2005

Prostorová data zobrazují trendy průměrných březnových měsíčních průtoků v období 1961 - 2005 u tří vodoměrných stanic v zájmovém území. Stanice vykazují rostoucí trend.

 

Trendy průměrných červnových měsíčních průtoků v období 1961 – 2005

Prostorová data zobrazují trendy průměrných červnových měsíčních průtoků v období 1961 - 2005 u tří vodoměrných stanic v zájmovém území projektu. Stanice vykazují klesající trend.

 

Průměrný roční úhrn srážek za období 1981 – 2010

Prostorová data v podobě rastru vymezují roční srážkové úhrny za období 1981 – 2010 v zájmovém území projektu. Na základě těchto dat lze identifikovat povodí s nejnižším úhrnem srážek v tomto období.

 

Průměrný roční úhrn srážek za období 2010 – 2018

Prostorová data v podobě rastru vymezují roční srážkové úhrny za období 2010 – 2018 v zájmovém území projektu. Na základě těchto dat lze identifikovat povodí s nejnižším úhrnem srážek v tomto období.

 

Počet dní s průtokem na úrovni sucha pro jednotlivé limnigrafické stanice v zájmovém území za období 1981 -2018

Prostorová data udávají počet dní s průtokem pod úrovní Q330 a Q355 v celkem 31 limnigrafických stanicích v zájmovém území projektu. Na základě těchto dat lze identifikovat povodí s problematickými odtokovými poměry.

 

Stav hladiny podzemních vod v mělkých vrtech v období leden 2007 až prosinec 2018

Tabelární data informují o výšce hladiny podzemní vody ve vybraných vrtech v zájmovém území projektu, a to v měsíčním sledu v letech 2007 až 2018. Následně byl z dodaných podkladů spočítán pokles hladiny podzemní vody v roce 2018 oproti dlouhodobé průměrné hladině udávané v letech 2007 – 2017. Výsledné hodnoty byly interpolovány v rámci zájmového území projektu.

 

Data získaná od instituce Český statistický úřad

Vývoj ostatních ploch

Data uvádějí změnu ve výměře zemědělské půdy, lesních pozemků a zastavěných ploch v jednotlivých správních obvodech v letech 2001 až 2016. Data jsou převzata ze statistických údajů Českého statistického úřadu.

 

Počet obyvatel obcí

Tabelární data informují o počtu obyvatel v jednotlivých obcí k 1. 1. 2019.

 
Data získaná od instituce Pardubický kraj

ZABAGED

Byla získána polohopisná data ze Základní báze geografických dat České republiky. Konkrétně byla získána vektorová data vodních toků, silnic, železniční sítě, budov, katastrálních území a dalších. Dále byla získána výškopisná data, konkrétně vrstva vrstevnic.

 

Data získaná od instituce Český úřad zeměměřický a katastrální

Vrstva obcí

Prostorová data vymezující správní hranice obcí v zájmovém území projektu.

 

Data získaná od instituce GEOtest, a.s.

Mapa potenciálního vsaku

Výsledná mapa byla konstruována na základě vrstvy relativní zranitelnosti horninového prostředí a využívá sestupnou klasifikaci, kdy hodnota 1 znamená vysokou potenciální možnost vsaku a hodnota 3 možnost potenciálně nízkou. Mapa také obsahuje samostatně kategorii sedimentů niv a spraší.

 

Data získaná od instituce Ministerstvo zemědělství

Půdní blok – LPIS

Byla poskytnuta vrstva půdních bloků Veřejného registru půdy (LPIS). Poukazuje na způsob využití zemědělské půdy.

 

Orná půda – LPIS

Vrstva orné půdy byla vybrána z vrstvy půdních bloků získané z Veřejného registru půdy.

 

Data získaná od instituce státní podniky Povodí

Evidence odběrů podzemních a povrchových vod

Tabelární data evidence odběrů podzemních a povrchových vod byla získána z vodohospodářské bilance zpracované státním podnikem Povodí Labe a státním podnikem Povodí Moravy. Data byla následně převedena do vektorové vrstvy v prostředí GIS. Vrstva zobrazuje identifikaci odběrových míst povrchových a podzemních vod a také lokalizaci evidovaných vypouštění.

 

Hodnocení stavu vodních útvarů

Hodnocení stavu vodních útvarů bylo převzato z Plánu dílčího povodí Horního a středního Labe, Plánu dílčího povodí Dyje a Plánu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu.

 

Data získaná od instituce Státní pozemkový úřad

Seznam katastrálních území bez provedených komplexních pozemkových úprav

Byl získán seznam katastrálních území, ve kterých nebyly zahájeny komplexní pozemkové úpravy, či došlo k jejich zahájení a zrušení. Seznam byl poskytnut v tabelární podobě a následně byl převeden do vektorové vrstvy v prostředí GIS.

 

Bonitované půdně ekologické jednotky

Prostorová data byla získána pro jednotlivá katastrální území v zájmovém území projektu. Slouží k hodnocení absolutní a relativní produkční schopnosti zemědělských půd a podmínek jejich nejúčelnějšího využití.

 

Odvodněné a zavlažované plochy

Prostorová data, která zobrazují areály odvodnění a závlah v zájmovém území projektu. Data byla převzata z technické dokumentace ZVHS.

 

Data získaná od instituce Ústav pro hospodářskou úpravu lesů

Zdravotní stav lesa

Byla získána prostorová data historického dřevinného pokryvu, která zobrazují rozložení porostů lesa v zájmovém území projektu v roce 1950. Dále byla poskytnuta vrstva aktuálního dřevinného pokryvu, která zobrazuje rozložení ploch lesa, ale také solitérních stromů, liniových porostů dřevin, ostatních pozemků s porostem stromů v roce 2016.

Dále byla získána také prostorová data s vyhodnocením zdravotního stavu porostů, a to v letech 2012 a 2017. Zdravotní stav byl rozdělen do tří kategorií (dobrý, střední, špatný).

 

Celková těžba

Prostorová data zobrazují detekci těžeb v letech 2003 až 2017 v zájmovém území.

 

Data získaná od instituce Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i.

Retenční vodní kapacita půd

Prostorová data zobrazují skutečné množství vody, které je půda při srážkách schopna zadržet. Vrstva obsahuje 5 kategorií půd s různou úrovní retence, která je udávána v l.m2. Nízkou retencí se vyznačují půdy s kapacitou < 100 l.m2, vysokou půdy s kapacitou > 320 l.m2.

 

Mapa potenciální retence půdy – pro reálný stav hospodaření

Data v rastrové podobě zobrazují potenciální retenci zemědělské půdy při reálném stavu hospodaření dle deklarovaných plodin za roky 2015 až 2017. Hodnoty retence se pohybují v rozmezí hodnot 0 – 432 mm.

 

Mapa potenciální retence půdy – pro příznivý stav hospodaření

Data v rastrové podobě zobrazují potenciální retenci zemědělské půdy při extrémně příznivém hospodaření, tedy zvolení ochranného osevního postupu a aplikaci vyššího stupně ochrany, než jsou samostatná agrotechnická opatření. Hodnoty retence se pohybují v rozmezí hodnot 0 – 432 mm.

 

Využitelná vodní kapacita (VVK)

Prostorová data vyjadřují rámcovou schopnost jednotlivých hlavních půdních jednotek zásobovat rostliny vodou. Vrstva obsahuje 5 kategorií s různou úrovní VVK, která je udávána v l.m2. Nízkou kapacitou se vyznačují půdy s hodnotami < 79 l.m2, vysokou kapacitou > 200 l.m2.

 

Hydrologické skupiny půd

Prostorová data vymezují jednotlivé hydrologické skupiny půd v zájmovém území projektu. Jsou stanoveny 4 hydrologické skupiny A, B, C a D na základě minimální rychlosti infiltrace vody do půdy bez pokryvu po dlouhodobém sycení.

 

Čísla odtokových křivek (CN) předchozí vláhové podmínky (PVP I, PVP II, PVP III)

Prostorová data zobrazují čísla odtokových křivek (CN) v zájmové území. Data vyjadřují intenzitu povrchového odtoku. Dále budou sloužit ke stanovení kulminačního průtoku způsobeného návrhovým přívalovým deštěm o zvolené pravděpodobnosti výskytu v malých povodích

 

Půdy s vysokou vsakovací schopností

Prostorová data vymezují oblasti půd s vysokou vsakovací schopností na základě Bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ).

 

Potenciální zranitelnost spodních vrstev půdy utužením

Prostorová data identifikují oblasti ohrožené genetickým a technogenním utužením půd.

 

Mapa typů půd

Prostorová data identifikují půdní typy z dat Komplexního průzkumu půd z období 1960 -1971. Data byla digitalizována ze Základních půdních map v měřítku 1:10 000.

 

Data získaná od instituce Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i.

 

Mapa rizikových míst z hlediska vysychání drobných vodních toků

Prostorová data vymezující povodí IV. řádu rizikové oblasti ohrožené vysycháním vodních toků. Data jsou rozdělena do tří kategorii 0 - malé riziko, 1 – střední riziko, 2 – velké riziko. Podkladem pro tvorbu byly tyto mapy: mapa typu krajinného pokryvu, mapa deficitu srážek, mapu podílu jílovců, mapa významných geomorfologických hranic, mapa podílu stojatých vod.

 

Vrstva záplavových území

Prostorová data vymezují návrhové záplavové čáry povodní na úrovni Q5, Q20 a Q100, a to v souladu s vyhláškou MŽP č. 79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění.

 

Vrstva CHOPAV

Prostorová data vymezují chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) v zájmovém území.

 

Vrstva ochranných pásem vodních zdrojů

Prostorová data vymezují ochranná pásma vodních zdrojů na území projektu. Jedná se o hranici území vymezeného rozhodnutím vodohospodářského orgánu, pro něž platí zvláštní předpisy na ochranu vydatnosti a jakosti vodního zdroje (ČSN 75 0130). Součástí jsou i ochranná pásma vodárenských nádrží.

 

Vrstva zranitelných oblastí

Prostorová data vymezují zranitelné oblasti, které jsou definovány výskytem vody znečištěné dusičnany ze zemědělských zdrojů, které jsou vymezeny v rámci katastrálních území a jsou stanoveny v nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu.

 

Vodní nádrže

Prostorová data, která vymezují vodní nádrže. Zdrojovou datovou sadou je vrstva vodních ploch ZABAGED.

 

Povodí III. a IV. řádu

Prostorové vrstvy, které definují hranice povodí III. a IV. řádu.

 

Některá vstupní data pro multikriteriální analýzu byla zpracována vlastní analýzou za použití získaných podkladových dat:

 

Povodí hydrologicky napnutých bilančních profilů

Hydrologicky napnuté bilanční profily byly převzaty z Plánu dílčího povodí Horního a středního Labe a Plánů dílčích povodí Dyje a Plánu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu. Profily jsou vymezeny slovně a v rámci projektu k nim bylo stanoveno povodí. Pro vymezení povodí sloužily následující podkladové mapy: mapa toků ze ZABAGED, mapa povodí III. a IV. řádu z databáze DIBAVOD, základní mapa České republiky v měřítku 1:10 000 (ZM 10).

 

Povodí oblastí s významným povodňovým rizikem

Úseky vodních toků, které tvoří oblasti s významným povodňovým rizikem, byly převzaty z centrálního datového skladu ČHMÚ, kde jsou prezentovány výsledky mapování „povodňových rizik“. V dalším kroku bylo vymezeno jejich povodí.

 

Povodí kritických bodů

Z prostorové vrstvy kritických bodů v zájmovém území projektu byla následně definována povodí těchto bodů v prostředí GIS. Bližší informace ke kritickým bodům jsou na stránkách povodňového informačního systému (www.povis.cz).

 

Hydrologické poměry

V rámci podkladových dat byly porovnány historické průtoky Q355, Qa a Q100 s aktuálními průtoky ve vodoměrných stanicích. Celkem bylo porovnáno 27 vodoměrných stanic v zájmovém území projektu. Historické průtoky byly převzaty z publikace Charakteristické hydrologické údaje toků ČSSR (R. Sochorec), a to za období 1931 až 1960. Zdrojem aktuálních hydrologických dat byly zejména evidenční listy hlásných profilů, plány dílčích povodí, případně data z dostupných projektových dokumentací. Výsledným výstupem byl procentuální nárůst nebo pokles historických průtoků vůči aktuálnímu stavu pro jednotlivé vodoměrné stanice.

 

Vymezení niv

Vymezení niv u všech vodních toků v zájmovém území proběhlo individuálně na základě znalosti místních podmínek, avšak v převážné většině na základě terénní konfigurace, která byla zjišťována ze Základní mapy České republiky v měřítku 1:10 000. U vodních toků s vyhlášeným záplavovým územím sloužila jako podpůrná vrstva pro vymezení niv vrstva záplavového území stoleté vody, která je volně přístupná z databáze DIBAVOD. V pramenných oblastech vodních toků a v úsecích ve svažitých územích byl předpokládán minimální rozsah nivy ve vzdálenosti 1 m od břehové hrany na obě strany. Nivy byly vymezovány i v úsecích vodních toků, které protékají intravilány obcí a dále nebyl brán ohled na přítomnost železničních náspů či vyvýšených komunikací, které v současné době brání povodňovému rozlivu. Nivy byly vždy vázány na vodní toky, případně vybíhaly údolnicí nad pramenný úsek. Jako základní vrstva vodních toků byla zvolena vrstva toků ze ZABAGED (ČÚZK).

Tab. Přehled získaných dat v rámci projektu ReSAO.

IEVA_BAR.jpg

Institut environmentálních výzkumů a aplikací, z.ú.

Pardubický kraj

Komenského náměstí 125

532 11 Pardubice

​​

„Materiály a informace umístěné na tomto webu mohou být využity či publikovány pouze se souhlasem Institutu environmentálních výzkumů a aplikací, z.ú. a v souladu s​ Podmínkami užití.“

 

© 2019 by iEVA

Všechna práva vyhrazena