resao_uvod.png

Koncepce řešení projektu

Příprava a realizace opatření v krajině a potažmo také adaptační opatření je souvislá dlouhodobá činnost. Tato činnost by neměla být co nejméně závislá na vnějších faktorech. S ohledem na proměnlivý vývoj společnosti (politická reprezentace, dotační systémy, nálady ve společnosti, vlastní krátkodobý průběh počasí) je však nutno řešit celý proces na etapy. Projekt ReSAO je uvažován jako čtyřletý s tím, že po ukončení projektu se předpokládá další detailní projekční příprava navrhovaných opatření a jejich realizace. Jako účelná se jeví následující etapizace.

I. Startovací etapa
II. Regionální návrhová etapa
III. Implementační etapa
IV. Projekční etapa I
V. Projekční etapa II
VI. Realizační etapa
ReSAO II – aplikace projektu v méně prioritních oblastech

V dalších letech může být pozornost cílena na méně prioritní regiony a výše popsaný cyklus se bude opakovat.

Časový harmonogram činnosti v rámci projektu ReSAO:

Vymezení řešeného území

 

Zájmové území tvoří z podstaty věci dominantně Pardubický kraj, nicméně účelově k němu byly přidány hydrologicky přilehlá území a na druhou stranu z něj byly vyčleněny části, které není účelné řešit. Jednotlivé přidané či odebrané oblasti jsou popsány a zdůvodněny v průvodní zprávě.

Mapy_01.png
Shromáždění podkladových dat

 

Prostřednictvím Pardubického kraje byly požádány o data následující instituce, případně byla využita jejich volně přístupná data:

  • Česká geologická služba

  • České vysoké učení technické v Praze

  • Český hydrometeorologický ústav

  • Český úřad zeměměřický a katastrální

  • GEOtest, a.s.

  • Lesy ČR, státní podnik

  • Ministerstvo zemědělství

  • Povodí Labe, státní podnik

  • Povodí Moravy, státní podnik

  • Státní pozemkový úřad

  • Ústav pro hospodářskou úpravu lesů

  • Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, vvi

  • Česká informační agentura životního prostředí (Informační systém VODA České republiky)

  • Český statistický úřad

  • Státní pozemkový úřad

  • Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i. (databáze DIBAVOD)

Multikriteriální analýza

 

Ačkoliv je potřeba řešení adaptačních opatření víceméně plošná (vyjma například doposud výrazněji neovlivněné vyšší partie pohoří), není reálná jejich realizace v kratším časovém intervalu a současně ve větším prostorovém měřítku. Z tohoto důvodu je třeba území regionalizovat z hlediska nutnosti realizace adaptačních opatření a vymezit nejprioritnější oblasti. V těchto prioritních oblastech se navrhnou a realizují adaptační opatření a postoupí se k regionům méně prioritním.

 

​Územní jednotkou pro provádění multikriteriální analýzy byla povodí IV. řádu. V konečném výsledku bylo v zájmovém území vymezeno celkem 525 povodí o velikosti od 0,15 km² do 66 km², průměrná rozloha činila 8,9 km².

 

Multikriteriální analýza byla rozdělena do tří hlavních témat. Každé téma mělo subtéma a subtéma bylo vyjádřeno ukazateli.

Tři hlavní témata:

Problém – vyjadřuje problém daného území (například povodňové ohrožení)

Potenciál – vyjadřuje přírodní a sociální předpoklady pro zlepšení (například vlastnosti půd)

Potřeba – vyjadřuje potřeby socio-ekonomické sféry na území (například odběry vod)

Logika řešení je taková, že ačkoliv může být území velmi problematické, je účelné zde navrhovat (minimálně v prvních fázích projektu) opatření pouze v případě, že zde existuje potenciál ke zlepšení. Zároveň je účelné navrhovat opatření tam, kde jsou jasně dány požadavky (potřeby) na území a bez realizace opatření by území mohlo přestat plnit svoje funkce.

 

Celkem bylo hodnoceno 97 ukazatelů.

 

Pro účely multikriteriální analýzy byly jednotlivé ukazatele obodovány. Daný ukazatel byl rozdělen buď do standardních kategorií daných vlastnostmi vstupních dat, nebo byl základní soubor hodnot ukazatele statisticky rozdělen do logických kategorií (většinou čtyřech). Případně byla klasifikace pouze v rozsahu 0 (není zde výskyt charakteristiky) a 1 (v povodí se charakteristika vyskytuje).

Vymezení prioritních oblastí

Multikriteriální analýza slouží jednak k vymezení prioritních území, jednak je schopna uceleně zhodnotit celé zájmové území a provést jeho regionalizaci. Tím je myšleno, že analýza rozdělí zájmové území do regionů dle problematických témat, subtémat nebo ukazatelů.

 

 

Regionalizace dle problému

Z výsledků vyplývá, že problematický je zejména střed zájmového území, tj. střední část povodí Loučné a částečně i Novohradky. Stejně tak byly významné problémy identifikovány na středním toku Doubravy. Další oblast s koncentrovaným problémem je na východě území, jednak podél Třebovky a také ve většině povodí Moravské Sázavy a navazující části povodí Tiché Orlice. Izolované oblasti se nachází v povodí Svitavy a Třebůvky, což znamená, že se zde střídají povodí velmi problematická s neproblematickými. Výše popsané dokumentuje obrázek níže, viz červené oblasti.

Mapy_14.png

Regionalizace dle potenciálu

Z níže uvedeného obrázku vyplývá, že výrazně nejvyššího potenciálu území je dosaženo v regionu Polabí a na dolních tocích přítoků Labe. Toto souvisí zejména s výskytem velmi širokých niv. Svůj vliv má také poměrně hustá síť vodních toků, často v podobě kanálů a melioračních zařízení. Ostatní povodí jsou po zájmovém území rozptýlena, nicméně se jedná o území s velmi nadprůměrným potenciálem.

Mapy_15.png

Regionalizace dle potřeby

Téma potřeba ze všeho nejmíň závisí na geografických podmínkách (vyjma odběrů podzemních vod) a souvisí zejména s činností člověka. Ta je v tomto případě rozprostřena po celém zájmovém území. Koncentraci je možno vysledovat v křídových synklinálách na východě území a podél Doubravy. Výše popsané dokumentuje obrázek níže, viz červené oblasti.

Mapy_16.png
Prioritní území

 

Z výsledků vyplývá, že regionalizace napříč tématy, subtématy a ukazateli je velice proměnlivá. Pokud bychom měli jednoduše identifikovat prioritní území, tak to není možné, protože červené oblasti, tj. oblasti s největšími problémy, s největším potenciálem a největší potřebou se geograficky příliš nepřekrývají.

Z tohoto důvodu není snadné jednoznačně říci, kterou část území je nejnaléhavější řešit.

 

V této fázi projektu ReSAO (tedy v rámci I. etapy) bylo vymezeno 10 prioritních území. Jedná se o území, která je třeba přednostně řešit návrhem adaptačních opatření.

Mapy_28.png

Popis a podrobná lokalizace jednotlivých prioritních oblastí je uvedena v interaktivní mapě

Výsledek I. etapy

Výsledek I. etapy projektu "REGIONÁLNÍ STRATEGIE ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ PRO PARDUBICKÝ KRAJ" je dostupný ke stažení zde: