Multikriteriální analýza

 

Ačkoliv je potřeba řešení adaptačních opatření víceméně plošná (vyjma například doposud výrazněji neovlivněné vyšší partie pohoří), není reálná jejich realizace v kratším časovém intervalu a současně ve větším prostorovém měřítku. Z tohoto důvodu je třeba území regionalizovat z hlediska nutnosti realizace adaptačních opatření a vymezit nejprioritnější oblasti. V těchto prioritních oblastech se navrhnou a realizují adaptační opatření a postoupí se k regionům méně prioritním.

Za tímto účelem bylo třeba stanovit postup, který by zaručil, že výběr prioritních (nejproblematičtějších) území bude do maximální možné míry objektivní a bude odrážet skutečný stav území. Objektivní analýzou je třeba zároveň zajistit, aby byl výběr pokud možno nezpochybnitelný, tj. aby nebylo možné říct, že prioritní oblasti by bylo možno vymezit lépe nebo jinak.

K dosažení výše uvedených cílů byla provedena multikriteriální analýza. To zjednodušeně znamená, že byly nejrůznějším způsobem kombinovány a vyhodnocovány geoprostorové informace o řešeném území. Výsledkem je pak regionalizace území ve vztahu k výhodnosti dle daných preferencí. Jednoduše to znamená, že byla vybrána území, která jsou „zajímavá“ buďto z nejvíce hledisek nebo z nejdůležitějších hledisek. Jednou z hlavních vlastností provedené analýzy je jednoduchost a snadná opakovatelnost.

Územní jednotkou pro provádění multikriteriální analýzy byla povodí IV. řádu (viz grafické přílohy). Tato povodí vymezil Výzkumný ústav vodohospodářský, v.v.i. v rámci projektu DIBAVOD. Pro řešené území byla provedena revize takto vymezených povodí a nejmenší povodí (o velikosti jednotek ha) byla přidružena k sousedním povodím větším. V konečném výsledku bylo v zájmovém území vymezeno celkem 525 povodí o velikosti od 0,15 km² do 66 km², průměrná rozloha činila 8,9 km².

K využití územních jednotek v podobě povodí IV. řádu bylo přistoupeno z několika důvodů. Předně se jedná o určitou geometrickou homogenizaci vstupních dat. Pro analýzu bylo použito množství dat různého původu a kvality. Zjednodušeně byly z hlediska přesnosti využity tři typy dat:

- buďto se jednalo o přesná geoprostorová data znázorňující věrně daný jev, což byla data nejkvalitnější

- potom se jednalo o data víceméně na úrovni právě povodí IV. řádu (například i úrovni katastrálních území)

- skupinu nejméně přesných dat tvořila data s rozlišením menším než povodí IV. řádu. Jednalo se například o údaje k limnigrafickým stanicím či údaje za ORP či data interpolovaná

Na rozlišení povodí IV. řádu pak byla data přepočítána metodami geografické analýzy. Pokud se postupovalo směrem od přesnějších dat, potom se jednalo o generalizaci, pokud se postupovalo od méně přesných dat, pak byla použita metoda váženého průměru, kdy váhu tvořila plocha daného ukazatele.

Povodí IV. řádu byla použita také z důvodu standardizace výstupů. Charakteristiky byly většinou vztahovány relativně k ploše povodí. Povodím IV. řádu je jasně vymezena budoucí prioritní oblast. Povodí je také jednoznačně hydrologicky uzavřený celek, což se týká zejména povodí v horních částech. S přesahem na možné vyhodnocení dopadu realizace adaptačních opatření je například možno povodí osadit měřícími aparaturami.

Multikriteriální analýza byla rozdělena do tří hlavních témat. Každé téma mělo subtéma a subtéma bylo vyjádřeno ukazateli.

Tři hlavní témata

Problém – vyjadřuje problém daného území (například povodňové ohrožení)

Potenciál – vyjadřuje přírodní a sociální předpoklady pro zlepšení (například vlastnosti půd)

Potřeba – vyjadřuje potřeby socio-ekonomické sféry na území (například odběry vod)

Logika řešení je taková, že ačkoliv může být území velmi problematické, je účelné zde navrhovat (minimálně v prvních fázích projektu) opatření pouze v případě, že zde existuje potenciál ke zlepšení. Zároveň je účelné navrhovat opatření tam, kde jsou jasně dány požadavky (potřeby) na území a bez realizace opatření by území mohlo přestat plnit svoje funkce.

 

 

 

 

Celkem bylo hodnoceno 97 ukazatelů.

Pro účely multikriteriální analýzy byly jednotlivé ukazatele obodovány. Daný ukazatel byl rozdělen buď do standartních kategorií daných vlastnostmi vstupních dat, nebo byl základní soubor hodnot ukazatele statisticky rozdělen do logických kategorií (většinou čtyřech). Případně byla klasifikace pouze v rozsahu 0 (není zde výskyt charakteristiky) a 1 (v povodí se charakteristika vyskytuje). Uvedené možnosti klasifikace jsou na konkrétních příkladech popsány níže.

První případ

Riziko vysychání vodních toků (Zahrádková et al., 2015)

malé riziko – bodové hodnocení 0

střední riziko – bodové hodnocení 1

velké riziko – bodové hodnocení 2

 

Míra výskytu zemědělského sucha

bez výskytu sucha – bodové hodnocení 0

výskyt slabého sucha – bodové hodnocení 1

kombinace výskytu slabého a mírného sucha – bodové hodnocení 2

výskyt všech horších případů (výrazné, výjimečné, extrémní sucho) – bodové hodnocení 3

 

Potenciální zranitelnost spodních vrstev půdy utužením (průměrná hodnota za povodí)

zanedbatelná až nízká – bodové hodnocení 0

nízká až nižší střední – bodové hodnocení 1

převládající nižší střední až vyšší střední – bodové hodnocení 2

nižší střední až převládající vyšší střední – bodové hodnocení 3

vyšší než vyšší střední – bodové hodnocení 4

 

Druhý případ

 

Počet dnů za období 2011 - 2018 s průtokem pod Q355d

< 80 („normální hodnota“, tj. 10 dnů za rok) – bodové hodnocení 0

80 - 160 – bodové hodnocení 1

160 - 240 – bodové hodnocení 2

240 - 320 – bodové hodnocení 3

320 - 400 – bodové hodnocení 4

> 400 – bodové hodnocení 5

 

Podíl odvodněných ploch vůči ploše povodí

Tento podíl se pohybuje od 0 % do 83 %. Tento rozsah hodnot byl rozdělen do čtyř stejných intervalů (a nulových hodnot)

0 % (odvodnění se zde nenachází) – bodové hodnocení 0

< 20,75 % – bodové hodnocení 1

20,76 % až 41,50 % – bodové hodnocení 2

41,51 % až 62,25 % – bodové hodnocení 3

> 62,25 % – bodové hodnocení 4

 

Podíl plochy niv s vysokou infiltrační schopností vůči ploše povodí

Tento podíl se pohybuje od 0 % do 43 %. Toto rozmezí bylo rozděleno do čtyř stejných intervalů (a nulových hodnot)

0 % (nivy s vysokou infiltrační schopností se zde nenachází) – bodové hodnocení 0

< 10,75 – bodové hodnocení 1

10,76 % až 21,50 % – bodové hodnocení 2

21,51 % až 32,25 % – bodové hodnocení 3

> 32,25 % – bodové hodnocení 4

 

Třetí případ

„Zasahuje do povodí úsek OsVPR?“

ANO – bodové hodnocení 1

NE – bodové hodnocení 0

 

„Je povodí zranitelnou oblastí?“

ANO – bodové hodnocení 1

NE – bodové hodnocení 0

 

„Patří povodí mezi 10 s nejvyšší hodnotou čísla odtokové křivky?“

ANO – bodové hodnocení 1

NE – bodové hodnocení 0

IEVA_BAR.jpg

Institut environmentálních výzkumů a aplikací, z.ú.

Pardubický kraj

Komenského náměstí 125

532 11 Pardubice

​​

„Materiály a informace umístěné na tomto webu mohou být využity či publikovány pouze se souhlasem Institutu environmentálních výzkumů a aplikací, z.ú. a v souladu s​ Podmínkami užití.“

 

© 2019 by iEVA

Všechna práva vyhrazena