RESAO_BAR_trans.png

Koncepce návrhu opatření

 

Koncepce řešení

 

K návrhu opatření je přistoupeno v následujících krocích:

1. Stanovení cílů a typů opatření


Před vlastním návrhem opatření je třeba provést na základě výsledků multikriteriální analýzy stanovení cílů, kterých je třeba návrhem opatření dosáhnout a typů opatření, která by měla být v území aplikována. Zjednodušeně je možno uvést, že je třeba:

 

  • řešit problém – například nadměrnou erozi, povodňové ohrožení, nevhodné odvodnění, ...

  • využít potenciál – půdní podmínky, morfologické poměry, územní plán, pozemkové úpravy, ...

  • naplnit potřeby – udržet vydatnost zdrojů, zajistit hygienické průtoky, ...


Na základě výše uvedeného jsou formulovány typy opatření k dosažení cílů s předpokládaným efektem. Opatření a typy opatření, které je možné v krajině realizovat, jsou již zpracovány v rámci nejrůznějších publikací a katalogů. Z tohoto důvodu je předložen pouze přehledný katalog opatření, který je členěn dle území aplikace opatření – lesy, zemědělské plochy, vodní toky a nivy, krajinná
opatření. Použitá opatření jsou následně z tohoto katalogu vybírána.

2. Shromáždění podkladů


Jedná se zejména o zajištění dat pro geoprostorovou analýzu, hydrologické údaje, ale také zjištění případných limitů pro návrh opatření (typicky inženýrské sítě, ochranná pásma apod.)

3. Terénní průzkum


Zcela zásadní činností pro jakoukoliv aktivitu v krajině je terénní průzkum.

4. Vyhodnocení existujících záměrů, příležitosti a limity


V již navržených opatřeních lze získat inspiraci i oporu pro další rozpracování. Typicky se jedná například o opatření z plánu společných zařízení KPÚ, z územních plánů a územních studií krajiny nebo z již zpracovaných studií. V území je třeba vymezit minimálně následující území.

  • Polygony krajinných a jiných podobných opatření z územního plánu, zejména ÚSES

  • Polygony opatření z komplexních pozemkových úprav

  • Opatření z plánovacích a strategických dokumentů (plán dílčích povodí, plán pro

  • zvládání sucha, prán pro zvládání povodňových rizik, ...)

  • Území ochrany přírody (MZCHÚ, VZCHÚ, NATURA 2000, ...)

  • Území ochrany vod (CHOPAV, OPVZ, OPVN)

  • Státní půda

  • Významné inženýrské sítě a jiné technické limity

 

5. Geoprostorová analýza

 


Cílem geoprostorové analýzy je kombinace relevantních dat a identifikace problematických lokalit a území s potenciálem pro návrh opatření. Tento postup částečně navazuje na multikriteriální analýzu pro vymezení prioritních oblastí řešený v předchozí etapě projektu ReSAO. Větší detail představuje vymezení prioritních polygonů předložené níže.

6. Návrhy opatření a jejich umístění


Jedním z cílů projektu ReSAO je vytvoření snadno uchopitelného a opakovatelného postupu. To se týká jak analýz území, tak také zejména návrhu opatření. Návrh opatření je stejně jako předchozí analýza pojat velmi jednoduše. Nejsou vymýšlena nová opatření, nýbrž jsou využívána doposud známá opatření. S čím přichází tento materiál novým je způsob umístění navrhovaných opatření. Pro zajištění co největšího efektu opatření jsou stanoveny a vybírány lokality (polygony) s co nejlepšími přírodními, případně socio-ekonomickými předpoklady. Za tímto účelem byly kombinovány geoprostorové vrstvy právě v rámci realizované multikriteriální analýzy. Zjednodušeně tedy projekt ReSAO nepřichází nově s tím, CO NAVRHOVAT, nýbrž nově přichází s tím KDE A JAK NAVRHOVAT.

Na úvod je třeba zmínit, že pokud mají mít opatření smysl, potom je třeba velkoplošně změnit strukturu krajiny. Je třeba vhodným způsobem ovlivnit malý vodní cyklus. Drobná izolovaná opatření mají omezený význam. Účelem funkčního návrhu je komplexní soubor opatření navázaný zejména na existující a již dříve navrhované prvky v krajině. Zakomponována jsou opatření obsažená ve všech
dostupných podkladech, což poskytuje pro tato opatření značnou oporu. Některá navrhovaná opatření je možno dle dřívějších návrhů korigovat či pozměnit již navrhovaná opatření.


Původní myšlenkou bylo vytvoření zcela univerzálního postupu pro celé zájmové území projektu ReSAO, potažmo pro celé území ČR. Vzhledem k výrazné proměnlivosti podmínek není postup zcela univerzální, ale z navržených možností jsou vybírány ty, které se pro dané povodí nejlépe hodí.

Vymezení prioritních polygonů pro realizaci opatření


Opatření pro dosažení cílů je třeba zasadit do krajiny. K tomuto je třeba vytvořit (mapový) podklad, jehož účelem je vymezení konkrétních ploch - prioritních polygonů - pro návrh opatření. Jedná se o určitý standardizační krok zjišťující efektivní návrh. Přednostně jsou pro návrh opatření využívána území s největším problémem či potenciálem.


Na základě průniku podkladových dat (multikriteriální geoprostorové analýzy) je možné vymezit velké množství lokalit, které by měly být určitým způsobem řešeny. Jednotlivá kritéria a jejich důležitost se mohou měnit dle specifik konkrétních území. Za tímto účelem byl sestaven přehled kombinací (průniků) vrstev, jež vymezují území pro návrh opatření. V některých územích může být vhodných lokalit velké množství, v jiných naopak jejich deficit. Z tohoto důvodu byl sestaven přehled lokalit, které by měly být řešeny vždy a přehled lokalit, které mohou být řešeny volitelně v závislosti na místních podmínkách a specifikách konkrétního území. Pokud se v jedné lokalitě překrývá více prioritních polygonů, tím je opatření efektivnější (například rozčleňuje rozsáhlý půdní blok v místě nadměrné eroze a současně efektivního zasakování vody, kde se navrhuje zrušit plošné odvodnění).

Půda - řešit vždy

Segmenty orné půdy (všechna tři kritéria):

        - s potenciální erozí nad 4 t/ha/rok na kompaktní ploše větší než 5 ha

        - ležící nad intravilánem

        - se sklonem nad 8 %

  • Odvodněné plochy niv

  • Odvodněné plochy s vysokou infiltrační schopností (ISP)

  • Odvodněné plochy s vysokou retenční vodní kapacitou (RVK)


Půda - řešit případně

Segmenty půdy s vysokým rizikem uhutnění na kompaktní ploše větší než 5 ha

  • Rozčlenění půdních bloků nad 30 ha

  • Odvodněné louky na kompaktní ploše větší než 5 ha

  • Odvodněné plochy se sklonem nad 9 %

  • Odvodněné plochy s rizikem uhutnění

  • Odvodněné plochy s CN > 85

  • Vysoká ISP v kompaktním celku nad 1 ha

  • Vysoká ISP v OPVZ

  • Vysoká VVK v kompaktním celku 1 ha

  • Vysoká RVK v kompaktním celku 1 ha

 

Voda – řešit vždy

Dráhy soustředěného odtoku s plochou povodí nad 30 ha ústící do intravilánu

  • Poříční a potoční nivy, příbřežní zóny min 10 m od břehové hrany

  • Upravené vodní toky v extravilánu
     

Voda – řešit případně

  • Povodí kritického bodu

  • Niva v povodí kritického bodu

  • Niva v intravilánu

  • Vodní tok v intravilánu

  • DSO s plochou povodí nad 50 ha

  • Meliorační kanály

  • Vodní nádrže


Niva – řešit vždy

Orná půda v nivě

  • Nivy v extravilánu se sklonem pod 1 % s vysokou ISP nebo vysokou RVK

  • Niva mimo intravilán odříznutá od toku


Krajina – řešit případně

  • Jakékoliv plochy niv mimo intravilán s vysokou ISP nebo RVK

  • Kompaktní plochy úbytku lesa nad 1 ha

  • Plochy špatného zdravotního stavu lesa nad 1 ha

  • Zpevněné plochy s nepropustností nad 80 % v kompaktním celku nad 1 ha

  • Zamokřené plochy

Vyhodnocení efektu navrhovaných opatření

U měkkých opatření v krajině je velmi složité stanovit jejich efekt, což je jedním z důvodů, proč jsou doposud upřednostňována opatření technická. U nich je například zcela jasné, jaký objem vody zadrží. Důležité je však udělat nějaký předpoklad, který by pomohl odpovědět na otázku „k čemu je to dobré?“.


U opatření v krajině je velmi složité stanovit jejich efekt i s ohledem na nejasnost dalšího vývoje prostředí. V ideálním případě by bylo vhodné měřit „parametry“ před i po realizaci opatření a výsledky porovnat. Tento přístup volí například projekt Chytrá krajina. Toto je však ve většině případů nereálné.


Proto je možné vycházet ze zkušeností z již realizovaných projektů. Na základě toho je pak možno rešeršně uvést, jaký efekt mělo opatření jinde a co lze na základě toho očekávat.


Efekt opatření, který je možno stanovit známým postupem výpočtu, by měl být určen v každém případě. Jedná se například o:

  • Změny srážko-odtokových poměrů pomocí srážko-odtokového modelu

  • Proudění v korytě a nivě pomocí hydrodynamického modelu

  • Vyhodnocení eroze metodou gridu

  • Transformační a akumulační efekt nádrží numericky


Pro každé území by měla být sestavena tabulka relevantních ukazatelů před a po realizaci navrhovaných opatření, například plocha a délka krajinných prvků, plocha lesa, rozloha odvodněných ploch, počet ohrožených obyvatel, ...).


Na závěr je třeba uvést, že neúplné splnění očekávání není neúspěch, ale zkušenost.